Jak to začalo, aneb pohled do historie


   Bylo, nebylo, už je tomu hodně dávno, existoval v Brně na Lesné Výzkumný ústav geologického inženýrství (VÚGI). Po Velké Sametové revoluci tomuto podniku, stejně jako mnoha dalším podobným, skončily nebo se omezily státní dotace, a tak se muselo uvažovat o nějakém způsobu aspoň částečného samofinancování. Tamní technický náměstek či ředitel navrhl založit výrobu plastových oken, což v tehdejší době byla v našich zeměpisných šířkách úplná novinka. Výroba oken měla svým výdělkem podporovat vlastní výzkumnou činnost podniku. Slovo dalo slovo, našel se italský partner, který nabídl dodat technologii a materiál. A tak ROH mělo fajn záminku vypravit do Itálie autobus se zaměstnanci, aby se podívali jak taková výroba oken vypadá. Ve firmě PROFILIA někde u městečka Trento jsme pobyli jen pár hodin, více nás zajímaly Benátky. To bylo v červnu 1990.

   Jestli se nepletu, tak někdy v roce 1991 se skutečně výroba oken ve VÚGI rozjela. Já tam v té době ještě nejsem, nastupuji asi rok po zahájení výroby. S hlavním technikem Jirkou V. se také párkrát podívám do Itálie.

Nešlo by to velké okno udělat z plastu?

Na střeše katedrály v Milánu

Nejzajímavější je však v říjnu 1992 týdenní služební cesta do Irska, kteroužto zemi nám doporučili Italové na studium zimních zahrad.
   V Irsku je fajn, poprvé ochutnávám Guinessa, ale zjišťujeme, že jejich systém by byl u nás dosti těžko aplikovatelný. Co se dá dělat, zpáteční letenku máme až na neděli, tak máme aspoň čas na prohlídku Wexfordu a Dublinu.

Musíme si nafotit ty irský domečky

Katedrála v Dublinu

    Výroba oken jela celkem úspěšně, ale dotovat celý výzkumák rozhodně nestačila. Kromě toho se VÚGI ocitl na seznamu podniků určených k privatizaci. A tu se na scéně objevil jeden bývalý zaměstnanec výzkumáku Ludvík V., jehož firma zvaná EKOLOGICKÁ AGENTURA předložila Fondu národního majetku vítězný projekt na privatizaci VÚGI. Tak se také stalo, výzkumák i s výrobou oken byl zprivatizován. Jak to v podobných případech bývá zvykem, neúspěšná část podniku šla brzy do háje, Ludvík se soustředil spíš na perspektivní výrobu oken. Mezi zájemci o dodávky oken byla i firma Dyna z Německa. Ta slibovala větší odběry, ovšem za podmínky, že výroba přejde z italských na německé profily.
    Přeskočím teď různé, pro tuto stránku nedůležité spory kolem majetku a přenesu vás do doby, kdy velký privatizátor Ludvík V. oznámil zaměstnancům pár měsíců po privatizaci, že EKOLOGICKÁ AGENTURA končí a jde do konkurzu či likvidace. Zároveň ale většině zaměstnanců výroby oken nabídl místo v nové firmě, která se bude zabývat stejnou činností. S touto firmou on sám neměl mít dle svých vlastních slov nic společného, ale shodou okolností jejím výrobním ředitelem bude jeho bratr Tomáš. :-)
   A tak v říjnu 1993 vznikla HARMOŠKA s německým kapitálem, italskými stroji a českýma ručičkama, sídlící v Juliánově v prostorách bývalé Sigmy.



     Zaměstnance v nových prostorách uvítala ředitelka Tamara P. a milá sekretářka Janička. Netrvalo dlouho, bylo to těsně před Vánocemi ´93, bylo zaměstnancům sděleno, že budou mít nového ředitele. Jáké to bylo překvapení, když oním ředitelem se stal starý známý Ludva. Obchodní ředitelkou byla jeho žena Zdena, bratr Tomáš zůstal ředitelem výrobním.
A rodinka byla pěkně pohromadě.

Ředitel Harmošky Ludvík V. a jeho žena Zdena

... a první sekretářka Jana

Edita se nám starala o obchod (než odešla do Roplasta)